Tvrz koncem 17. století

(text je kopií původního článku: Martin HŮRKA, Vyšehořovická tvrz a panský dvůr koncem 17. století, Vyšehořovicko, 2012, roč. 3, č. 2, s. 11)

Zápis v deskách zemských z roku 1693 nám nastiňuje situaci poplužního dvora s tvrzí koncem 17. století. Jednalo se o dobu pouhých několika dekád po konci třicetileté války, která zdejší region značně zpustošila. Zápis obsahuje nejen stručný popis podoby tvrze a dvora, výnosů polností, množství chovaného dobytka, jmen poloh panských polí, luk a lesů, ale uvádí i jednotlivé majitele gruntů a jejich povinnosti. Za povšimnutí stojí zmínka o místním hostinci nebo panské kovárně. Při dalším čtení narazíme na bažantnici nebo kamenolom. Mezi obyvateli vidíme krejčího, zedníka nebo myslivce. My si zde však odcitujme několik pasáží zejména z úvodu celého popisu panského majetku ve Vyšehořovicích. Další údaje doplníme z urbáře kounického panství sepsaného o pouhá čtyři léta dříve roku 1689.

tvrz_baroko

Tvrzod kamene vystavěná, šindelem krytá, v jejímž spodním a horním patře jest šest klenutých místností, [dále]  jeden sklep, ve kterém [se nalézá] haltýř na ryby, poté několik světnic, komor a kuchyně, také ratejna.“

„Item o samotě [stojí] věž, ve které [se nalézají] tři [patra] sýpky a vespod kurník.“

Tvrz byla urbářem kounického panství v této době viděna spolu s panským sídlem v Kounicích jako způsobilá k obývání (další bývalé tvrze v Nehvízdkách, Horoušanech a Tlustovousech nikoli).

 „V poplužním dvoře po levé ruce jest stáj pro krávy, o něco dále stodola o třech mlatech, před ní chlév pro prasata, na druhé straně k zahradě tři stáje a kolny. Dále jsou dva ovčíny s obydlím ovčáka.“

„Item jest pět štěpnic, totiž za kolnami, za ovčínem, u kovárny a dvě u kostela.“ Pět štěpnic představovalo téměř poloviční počet ze všech štěpnic na kounickém panství, kde se jich celkově nalézalo jedenáct, dále jste se zde mohli setkat s jednou ze dvou zahrad kounického panství, které výslovně poskytovaly plodiny pro vaření na panských dvorech či v sídle panství. Na tu druhou byste narazili přímo v Kounicích u zámku.

 Dojných krav může být v tomto vyšehořovickém dvoře drženo 30, nyní jich je přítomno 26.“ Telat je viděno 18, ale počítalo se až s 25. „Chovných prasat může být a také je drženo 5“ a dalšího prasečího dobytka více než 30 kusů. Tažných volů „nalézá se v tomto dvoře 4 kusy.

O 4 roky mladší urbář kounického panství uvádí tyto počty: tažných volů 4 (tj. shodně se zápisem v deskách zemských), dojných krav 34, býků 2, krmného dobytka 34, vepřového bravu 14, indiánský kohout 1, indiánských slepic 7, do ovčína se na zimu zavíralo na 390 jehňat).

Pole, která ke dvoru přináležela, byla pojmenována následovně: U volší, U můstku, Za stodolami, Za křížem, U cesty k Nehvizdům, Za kovárnou, Za kostelem, Mezi nehvizdskými, Pod vohradou, Na skalkách, Nad ouvozem, Za strání.

Louky tyto: Vohrada, Kopřivka, Straka, Ve volší a Pustý rybník. Též ke zdejšímu dvoru byla převedena louka zvaná Vyšerovská, která dříve patrně patřila dvoru v Týnici.

Les patřil ke dvoru jeden: Vyšerovská stráň.

 

Prameny a literatura:

  • Národní archiv, Desky zemské větší, sign. DZV 32, 6. trhový kvatern odhadů lvové barvy (1692-1694), fol. F 21-22 – G 6.
  • PRÁŠEK, J. V.: Urbář kounický. Agrární archiv, 1919, roč. 6, s. 86-95.