Z dávné historie Vykáně

(text je kopií původního článku: Martin HŮRKA, Z historie obce, Zpravodaj OÚ Vykáň, 2011, květen, s. 8)

V Kronice Přibíka Pulkavy z Radenína ze 14. století existuje zmínka o Vykáni již v souvislosti se založením břevnovského kláštera, kterému ves patřila až do husitských válek. Dle této (ne zcela důvěryhodné) zmínky, ji měl pražský biskup sv. Vojtěch klášteru při jeho založení roku 993 darovat spolu s Břístvím ze svého majetku. Ačkoli existují pochybnosti v této záležitosti, je nezpochybnitelné, že se později v písemných pramenech jmenované vsi skutečně nacházejí v držení tohoto nejstaršího českého mužského kláštera. Rovněž v popisu hranic teritoria Slavníkovců (k němuž sv. Vojtěch náležel) označuje Kosmas ve své kronice jako západní mez „potůček Žiřinu“. Tento potok bývá ztotožňován s dnešním potokem Výmola, která protéká krajinou přibližně 2 km západně od Vykáně. Pokud by tomu tak bylo, je tedy skutečně alespoň teoreticky možné, že Vykáň a okolní vsi kdysi náležely rodu Slavníkovců a jeho prostřednictvím snad i sv. Vojtěchovi. Dva roky po údajném darování vesnice klášteru byli Slavníkovci ve známé události roku 995 na svém sídle Libici vyvražděni.

vykan

O působnosti břevnovského kláštera se z předhusitské doby dochoval jeden velmi zajímavý a důležitý pramen, který na svou dobu umožňuje poměrně podrobný vhled do vesnického prostředí Vykáně. Je jím urbář tohoto kláštera sepsaný roku 1406. Dle něho celá ves náležela v té době právě této církevní instituci. Ves nebyla nijak malá. Skládala se z 35 dědin, tj. usedlostí (v Bříství je jich zmiňováno 28) a z každé se platilo o sv. Jiří 64 grošů a stejnou sumu rovněž na sv. Havla, dále k svátku sv. Markéty a též sv. Dionýsa bylo třeba odvádět 54 vajec, na sv. Havla navíc pak ještě 4 kuřata. Současně existovala v době žní povinnost žnout každý den spolu s poddanými z Bříství na polích náležících k břístevskému poplužnímu dvoru břevnovského kláštera. K dalším povinnostem vůči klášteru  náležela například platba podýmného a výmazného. Výslovně je ve Vykáni zmiňováno jakýchsi 11 mlatců, kteří měli ještě další zvláštní povinnosti. Z uvedeného pramene je patrná vázanost na ves Bříství a tamější dvůr, který působil patrně jako centrum místní správy břevnovského kláštera. O významu Bříství může svým způsobem vypovídat i kostel Nalezení sv. Kříže, jehož historie sahá až do románského období a o němž je zmínka z počátku 14. století jako o kostelu farním. V tomto kostele se nacházejí zajímavé nástěnné malby z 2. poloviny 14. století.

Otázka vzniku a stáří kostela vykáňského je složitá a dodnes ne zcela vyřešená. Kostel ve svém zdivu chová i gotické prvky. Blížeji datovatelné je pouze jedno cele dochované dnes zazděné okno s trojlistem, které odkazuje na druhou polovinu 13. století, další dvě totožná okna se dochovala pouze v reliktech (okna však mohla být teoreticky použita v pozdější době z nějaké starší pobořené, přestavované či rozebrané stavby v okolí). Velkou potíž způsobuje fakt, že z předhusitských dob nemáme v písemných pramenech jediný doklad o existenci tohoto kostela. Přitom ze druhé poloviny 14. století již o všech starých kostelech v okolí můžeme nalézt množství písemných zmínek. K vykáňskému kostelu by se mohla vztahovat snad jen zmínka z roku 1416, kdy je k říčanskému kostelu ustanoven „Antonín, kněz z Vykáně“, ovšem jen pokud by udané místo původu neznačilo původ ve smyslu rodu dotyčného kněze. Taktéž je třeba se mít na pozoru před záměnou Vykáně s u Kutné Hory ležící Bykání, kde kostel v té době již bez nejmenších pochyb stál. V edici původního latinsky psaného pramene uvedené „Wican“ však záměně nenasvědčuje. Při určení stáří vykáňského kostela je tedy třeba velké opatrnosti a prozatím lze jeho výstavbu zařadit s velkou mírou pravděpodobnosti jen obecně do gotického období.

 

Prameny a literatura:

  • CERMAN, M.: Mittelalterliche Ursprünge der unterbäuerlichen Schichten. Untertanen, Herrschaft und Staat in Böhmen und im ‚Alten Reich‘, München 2005, s. 330.
  • EMLER, J. (ed.): Decem registra censuum, Praha 1881, s. 152, 175, 178-179.
  • EMLER, J. (ed.): Fontes rerum Bohemicarum, sv. II (Kosmova kronika), Praha 1874, s. 41.
  • EMLER, J. – GEBAUER, J. (ed.): Fontes rerum Bohemicarum, sv. V (Pulkavova kronika), Praha 1893, s. 27.
  • EMLER, J.: Libri confirmationum, sv. VII, Praha 1886, s. 187.
  • PRÁŠEK, J. V.: Brandejs nad Labem, III. díl, Brandýs nad Labem 1913, s. 264-265.
  • VYLETOVÁ, E.: Ke gotické podobě kostela sv. Havla ve Vykáni. Zprávy památkové péče, 2000, roč. 60, č. 3, s. 53-59.