Usedlosti ve Vyšehořovicích a Kozovazech roku 1567

(text je upravenou kopií původního článku: Martin HŮRKA, Poddanská hospodářství ve Vyšehořovicích a Kozovazech roku 1585, Vyšehořovicko, 2014, roč. 5, č. 1, s. 7-8) * Příspěvek byl původně publikován s chybným vročením.

V Národním archivu se podařilo objevit jedinečný pramen dotýkající se Vyšehořovic a Kozovaz v době předbělohorské, tj. před třicetiletou válkou. Je jím šacuňk, tedy soupis poddanských usedlostí včetně udání jejich majetkové hodnoty, patrně z roku 1567 (při „papírové“ publikaci tohoto článku bylo díky chybnému seřazení jednotlivých dokumentů v konvolutu spisů mylně zacházeno s datací 1585, nyní dalším studiem vyšlo najevo, že šacuňk je staršího data, patrně 1567). Z příslušného šacuňku vyhotoveného pro všechna městečka a vesnice přerovského komorního panství se dozvídáme jména tehdejších místních hospodářů.
Ve Vyšehořovicích je nejbohatší hospodářství oceněno na 200 kop grošů. Patřilo jistému Kroupovi. Částka 200 kop je na obyčejný vesnický statek značná. Leckde by se za tuto sumu dal pořídit mlýn či zanedbaná tvrzka. Druhý nejbohatší grunt se počítal na 100 kop grošů. U tohoto je majitel psán jako „Beneš Rychtář“. Přízvisko „Rychtář“ patrně v tomto případě neukazuje na ustálené příjmení dotyčného, ale na jeho skutečné postavení v obci (v zásadě předchůdce dnešního starosty). Dalšího Beneše zde nemáme, zato z jiných pramenů víme, že již roku 1573 jistý Beneš Beran z Vyšehořovic svědčí svatební smlouvu kozovazského mlynáře Jiříka. Více nám osvětluje též německý text sice až z doby po polovině 17. století, jenž však obsahuje i údaje starší. Tehdy se řešil osud „selského hospodářství v roce 1583 od Benedikta [tj. Beneše] Berana, poté ale od Jakuba Berana osedlého, a po jejich a jejich dědiců smrti (jakž toto vše gruntovní knihy dosvědčují) dědičně ku panství připadlého“. Gruntovní knihy se nám bohužel na rozdíl od Mochova, Kozovaz a Vykáně z této doby nedochovaly, přesto snad další studium prokáže tušené ztotožnění Beneše Rychtáře a Beneše Berana (jedná se o dobu, kdy lidé neměli ustálená příjmení, během života se příjmí mohlo změnit nebo současně pro tutéž osobu mohla být používána různá příjmí).

V tabulce cen gruntů následuje Vojtěch se statkem za 75 kop a Vaněk Pachole za 50 kop. Na druhém konci společenského žebříčku nacházíme Petráška (7 kop), Jana Chalupníka (7 ½ kopy), Víta Mlynáře (10 kop), Petra Krčmáře (10 kop), Nováka (11 kop), Havla (12 kop), Martina (15 kop) a další. Celkem je ve vsi uváděno 15 poddanských usedlostí.
To v sousedních Kozovazech šacuňk zaznamenává jen 6 hospodářství. „Vede“ mlynář s 200 kopami, následuje Šmorha (100 kop), Říha (75 kop), Hušek (40 kop), Jan Novák (40 kop) a Toch (30 kop).
Ukazuje se, že Vyšehořovice byla ves víceméně standardní velikosti, se značnými majetkovými rozdíly mezi poddanými. Naproti tomu Kozovazy byly vsí velmi malou o pár gruntech, podobně jako ještě koncem 18. století, ovšem zato mezi nimi nebylo ani jedno vysloveně chudé hospodářství. Jednalo se dle všeho o sedláky, rolníky a jednoho mlynáře, který jim (a pochopitelně nejen jim) úrodu umlel. Pro srovnání si uveďme hodnotu domů např. na čelákovickém náměstí, která se kolem poloviny 16. století většinou pohybovala mezi 30 až 100 kopami. Čelákovice ležící v sousedním brandýském komorním panství sice tehdy zdaleka nebyly tak velkým městem jako nyní, přesto však kvetoucím.

Ještě se nabízí srovnat Vyšehořovice i Kozovazy s ostatními vesnicemi a městečky přerovského panství. K tomuto bude nejlepší vytvořit si dvě tabulky. V první máme lokality seřazené dle počtu poddanských gruntů, ve druhé pak dle jejich souhrnné hodnoty (součty kop grošů pouze přepisuji dle celkových součtů uvedených v šacuňku vždy za každou vsí, a to bez kontroly jejich správnosti).

  1. ves Semice 28   1. ves Vykáň 1472 kop
  2. městečko Nehvizdy 26   2. městečko Nehvizdy 1235 kop
  3. městečko Mochov 25   3. ves Semice  843,5 kop
  4. ves Vykáň 21   4. městečko Mochov   715,5 kop
  5. městečko Přerov 20   5. městečko Přerov   687 kop
  6. ves Vyšehořovice 15   6. ves Vyšehořovice   682,5 kop
  7. ves Bříství 13   7. ves Tatce   575 kop
  8. ves Sedlčánky 13   8. ves Kozovazy   485 kop
  9. ves Tatce 12   9. ves Nehvízdky   430 kop
10. ves Horoušany 12 10. ves Horoušany   413 kop
11. ves Velenka 11 11. ves Bříství   350 kop
12. ves Vestec 10 12. ves Velenka   339,5 kop
13. ves Třebestovice   9 13. ves Sedlčánky   295 kop
14. ves Kozovazy   6 14. ves Třebestovice   295 kop
15. ves Nehvízdky   5 15. ves Vestec   255 kop

Za pozornost stojí vesnice Semice a Vykáň. Zejména Vykáň z hlediska ceny gruntů byla velmi bohatou vsí zastiňující i všechna městečka na panství. Závěrem jen připomínám, že údaje daného šacuňku zachycují pouze poddanské grunty, ale ve vsích stály i panské majetky – např. poplužní dvory, hostince, kovárny, myslivny apod.

 

Prameny a literatura:

  • HONC J.: Ceny domů, půdy a mlýna v Čelákovicích v létech 1545-1560. Středočeský sborník historický, 1976, roč. 11, s. 93-117.
  • Národní archiv, fond Stará manipulace, inv. č. 276, sign. B 94/29, Šacuňk panství Přerov (1567).
  • Národní archiv, fond Desky zemské, Desky zemské větší, sign. DZV 152, Broskvový 1. trhový kvatern vkladů a odevzdání statků (1652-1664), f. P 15.
  • Státní oblastní archiv v Praze, fond VS Brandýs nad Labem, inv. č. 5722, Registra gruntovní rychty mochovské (1567-1630), f. 250.