Vykáňská škola

(text je kopií původního článku: Martin HŮRKA, Vykáňská škola, Zpravodaj OÚ Vykáň, 2013, květen, s. 8)

Vykáňské děti původně chodily do školy v Kounicích – což zabralo přibližně půlhodinu pěší chůze tam a půlhodinu zpět. Roku 1773 zde však majitel panství, kníže František Josef z Lichtenštejnu, nechal zřídit školu. Prvním učitelem se stal Josef Růžek a učil zde téměř 40 let. Žáků zpočátku nebyl předepsaný počet, až později s růstem obce se situace zlepšovala. Jiným kantorem hodným zmínky a uznání, který se dlouhá desetiletí staral o vzdělání (tehdy tedy číst, psát a počítat) vykáňských dítek byl Václav Hrdlička, působil zde v letech 1843-1880. Byl to on, kdo si roku 1858 stěžoval, že v jeho příbytku scházejí „topící kamna“ a že musel nechat na vlastní náklady opravit pec a klenbu ve školní kuchyni, neboť byla na spadnutí. Tehdejší škola se sestávala z jedné místnosti sloužící pro vyučování, dvou pokojů učitelovy rodiny, malé kuchyně a chléva. Učitelé bývali velmi chudí. Živil je tzv. sobotáles (název pochází od platu vybíraného od rodičů vyučovaných žáků vždy v sobotu). Další příjmy (finanční i hmotné jako např. dřevo na otop, obilí apod.) mohly pocházet z prostředků panství. Přesto učitelé byli jen stěží schopni uživit rodinu, a často si tak přivydělávali hraním na hudební nástroje po hospodách či v kostele.

Místní jednotřídka byla o druhou třídu rozšířena až za více než století, roku 1880. V souvislosti s rozšířením došlo o rok dříve k vystavění nové školní budovy severně od školy původní. Tato nová budova si od svého vzniku až podnes uchovala svůj ráz prakticky jen s minimem stavebních úprav (dnes se v ní nalézá sídlo obecního úřadu). Její zbudování tehdy stálo 14.270 zlatých a 24 krejcarů. Vikář František Janda za asistence farářů Václava Jingra z Vyšehořovic a Petra Maťáka z Bříství slavnostně novou školu posvětil ještě o Vánocích roku 1879 (26. prosince). Od 1. ledna následujícího roku se v ní již vyučovalo. Půl roku poté tak mohl učitel Hrdlička, jenž vychoval několik generací Vykaňáků, odejít spokojeně do penze. V posledním desetiletí 19. století již do školy docházelo (pokud zrovna nepomáhali v hospodářství rodičům) v průměru 103 žáků. Od státem realizovaných školních reforem na přelomu 60. a 70. let 19. století měly školní obce sestavovat tzv. místní školní radu (po několika letech periodicky obnovovanou), která se starala o zajištění řádného vzdělání dětí a dohlížela na chod školy. Ve Vykáni první rada vznikla roku 1874 v tomto složení: František Prokůpek (její starosta a předseda), Matěj Kadeřávek, Josef Žert a František Bendl. Okresní dozor nad školou pak vykonávali tzv. okresní školní inspektoři.

Prameny a literatura:

  • SÁL, L. (ed.): Českobrodsko a Černokostelecko – díl I. Školství, Český Brod 1901, s. 51, 75, 77, 846.
  • Kronika obecné školy ve Vykáni (1882-1938) (nyní na OÚ Vykáň), s. 6-11.
  • Poznamenání zprávy (5. 5. 1858) (list volně vložený ve školní kronice, nyní na OÚ Vykáň).